Židé v Boskovicích

V 21 kapitolách podává kniha přehled pramenů a sekundární literatury,

datuje počátky židovského osídlení v Boskovicích, analyzuje nejstarší

dokumenty - lánský rejstřík a tzv. Protocollum (1727), seřazuje chronol.

zápisy o židovských nemovitostech v městských knihách, otiskuje zápisy o

Židech v městských kronikách 18. a 19. století. Publikace věnuje také

pozornost židovským jménům a jejich vývoji, způsobu obživy (obchod,

řemesla, zemědělství) Židů v Boskovicích. Samostatná kapitola je věnována

postavení Židů v 18. století stejně jako jejich osudům za panování Josefa II.

a jeho nástupce. Dějiny boskovických Židů jsou sledovány podrobně i v

období revoluce 1848 a za emancipace Židů v 2. polovině 19. století, kdy

vznikla vedle politické obce také náboženská obec židovská. Autor zachytil

i proměny židovského města od počátku 20. století, jeho sloučení s

křesťanským roku 1919, osudy boskovických Židů do 2. světové války a

jejich deportaci do koncentračních táborů v roce 1942. Samostatné kapitoly

jsou věnovány stavebnímu vývoji ghetta, významným stavbám v ghettu,

židov. školství, samosprávě, soudnictví, umění v ghettu a boskovickým

židov. spolkům. Poslední kapitola podává ucelený přehled boskovických

rabínů, významných rodáků a čestných občanů žid. obce.Na závěr připojil

autor český překlad pamětí Maxe Ungara, které zachycují léta krátce po roce

1850 v boskovické žid. obci. Kniha obsahuje i rozsáhlé shrnutí v němčině

a angličtině. Kromě toho má publikace obr. přílohu s přibližně 40 dobovými

fotografiemi a plánky. Je přiložena i mapová příl. s barevnými reprodukcemi

starých plánů.

Publikaci doprovází 36 vyobrazení + mapová příloha s barevnými reprodukcemi starých plánů