PARDUBICKÁ TŘÍDA MÍRU II

Tento sešit je již v pořadí druhým, který se věnuje hlavní pardubické třídě, jeho podtitul je tentokrát "Královská třída - Na Zeleném".

Publikace seznamuje čtenáře s vývojem z předměstské cesty na Prahu na hlavní třídu Pardubic a popisuje jednotlivé objekty. Popis je řazen postupně od náměstí Republiky po severní straně na západ a po jižní straně zase zpět. Hned na počátku se čtenář dozví více o tom, jak se měnilo postupně pojmenování této hlavní ulice až na dnešní třídu Míru. Do poliny 20. století se prý mezi lidmi držel neoficiální název této ulice Na zeleném, který se stal názvem oficiálním za německé okupace. Kupodivu dlouho přežívalo pojmenování "Stalinka" podle názvu Stalinova třída z 50. let minulého století. Vznik ulice spadá až do doby Arnošta z Pardubic, k rozvoji však dochází až v 16. století za Pánů z Pernštejna. Konec ulice i celé předměstí uzavírala Horská brána, vedle ní stál od roku 1510 Pernštýnský špitál. Publikace pak popisuje vývoj tohoto předměstí za třicetileté války, kdy bylo několik statků zbořeno a ještě koncem 18. století zde prý byly tři statky v sutinách. F.K.Rosůlek píše, že na začátku 19. století zde stály bídné, malé chaloupky s předzahrádkami, dvory, chlévy a stodolami. K domkům přiléhala pole. Venkovský ráz ulice podtrhuje také Červenkova perokresba znázorňující ulici do roku 1835 jako řadu nízkých domků a před nimi stromořadí topolů. První impuls k přeměně na městskou třídu dal pak až vznik parforsních honů. Dalším podnětem k rozvoji města a tím i třídy Míru byl vzrůstající počet obyvatel poté, když město získalo železniční spojení se světem po roce 1845. V roce 1874 byl ulice povýšena na třídu, když na paměť návštěvy císaře Františka Josefa I. Byla pojmenována "Královskou třídou". S dalším vývojem třídy a budov na nich postavených se můžete seznámit v brožuře Pardubicka třída Míru II.

Autor: Pavel Jedlička, Jiří Paleček

Formát: 148 x 210 mm - sešitý

Počet stran: 32

Počet vyobrazení: X

Vydavatel: KPP Pardubice, 2003