K personalizaci obsahu, analýze návštěvnosti a poskytování funkcí sociálních médií využíváme soubory cookie.
Nutné (ke správné funkci stránek)
Statistické (k porozumění, jak návštěvníci používají webové stránky)
Marketingové (ke sledování návštěvníků za účelem zobrazit reklamu)

Více informací
Přijmout všechny cookies Personalizovat
Přijmout zvolené cookies
PŘÍRODA PARDUBICKA III.
search
  • PŘÍRODA PARDUBICKA III.

PŘÍRODA PARDUBICKA III.

69,00 Kč
S DPH 1-4 dni

Publikaci seznamuje čtenáře s přírodou podél slepých labských ramen a tůní, která na Pardubicku vznikla zejména při regulaci Labe na počátku 20. století. Mnohá ramena si taj dodnes zachovala původní vegetaci. Autor v publikaci popisuje, jaké rostliny je možné nalézt na vodní hladině i poblíž vodních ploch, jací živočichové zde žijí. Mnohá slepá labská ramena na Pardubicku jsou pro svou jedinečnost vyhlášena jako chráněná území.

Počet
Poslední kusy skladem

  Zásady zabezpečení

Naleznete kliknutím na zámeček vlevo od webové adresy

  Zásady doručení

Naleznete v Bloku Naše společnot/Dodání

  Zásady vrácení

Naleznete v obchodních podmínkách v kapitole Odstoupení od kupní smlouvy

Publikaci seznamuje čtenáře s přírodou podél slepých labských ramen a tůní, která na Pardubicku vznikla zejména při regulaci Labe na počátku 20. století. Mnohá ramena s itak dodnes zachovala původní vegetaci. Autor v publikaci popisuje, jaké rostliny je možné nalézt na vodní hladině i poblíž vodních ploch, jací živočichové zde žijí. Mnohá slepá labská ramena na Pardubicku jsou pro svou jedinečnost vyhlášena jako chráněná území. Jedná se o přírodní památku Hroznou u Opatovi, Týn u Hrobic, Babiště pod Opočinkem, Mělické babiště a Labské rameno Votoka u Labětína. Zajímavá jsou dle autora publikace také slepá ramena a tůně přímo v Pardubicích, v okolí Mělic, Rosic, Lomenic, Přelouče, Semína, Řečan, Kladrub, Kojic a jinde. V další kapitole jsou pak popsány lesní porosty na Pardubicku. V pardubickém regionu byly kdysi nejrozšířenějším lesním společenstvem zejména lužní lesy, které se vyskytovaly v blízkosti řek a potoků. Většina lužních lesů však byla dle autora bohužel odlesněna, vysušena a přeměněna v louky nebo pole. Zůstala zachována pouze malá část z nich. Typickými stromy zde jsou především jasan ztepilý, vrba bílá, topol černý či jilm vaz. Autor pak dále popisuje mechy, kapradiny a další rostliny v lesních společenstvech, popsány jsou i zde se vyskytující živočichové.

Samostatná kapitola je pak věnována písečným dunám, které se nacházejí ojediněle podél Labe. Většinou jsou tyto písečně přesypy zpevněny lesními porosty, především borovými. Některé duny byly pro svou jedinečnost vyhlášeny jako chráněné území. Jedná se například o přírodní památku Přesyp u Malopanského, přírodní rezervaci Přesyp u Rokyta a Duny u Sváravy si národní přírodní památku Semínky přesyp. Zajímavé jsou však i duny táhnoucí se od Dědka přes Žvanice k Mělicím nebo duny v okolí Břehů a Labské Chrčice. V publikaci Příroda Pardubicka III se pak můžete seznámit s přírodními společenstvími žijícími v okolí rybníků, kterých je na Pardubicku hned několik, seznámit se s agrocenózy, což jsou společenstva rostlin a živočichů, vyskytujících se na zemědělsky obdělávané půdě.

Autor: M. Kohoutek

Formát: 148 x 210 mm - sešitý

Počet stran: 36

Počet vyobrazení: X

Vydavatel: KPP Pardubice, 2005

5 ks
Komentáře (0)
Změnit nastavení cookies