

K personalizaci obsahu, analýze návštěvnosti a poskytování funkcí sociálních médií využíváme soubory cookie.
Nutné (ke správné funkci stránek)
Statistické (k porozumění, jak návštěvníci používají webové stránky)
Marketingové (ke sledování návštěvníků za účelem zobrazit reklamu)
Více informací |
Přijmout všechny cookies Personalizovat |
Přijmout zvolené cookies |
Publikaci seznamuje čtenáře s přírodou podél slepých labských ramen a tůní, která na Pardubicku vznikla zejména při regulaci Labe na počátku 20. století. Mnohá ramena si taj dodnes zachovala původní vegetaci. Autor v publikaci popisuje, jaké rostliny je možné nalézt na vodní hladině i poblíž vodních ploch, jací živočichové zde žijí. Mnohá slepá labská ramena na Pardubicku jsou pro svou jedinečnost vyhlášena jako chráněná území.
Naleznete kliknutím na zámeček vlevo od webové adresy
Naleznete v Bloku Naše společnot/Dodání
Naleznete v obchodních podmínkách v kapitole Odstoupení od kupní smlouvy
Publikaci seznamuje čtenáře s přírodou podél slepých labských ramen a tůní, která na Pardubicku vznikla zejména při regulaci Labe na počátku 20. století. Mnohá ramena s itak dodnes zachovala původní vegetaci. Autor v publikaci popisuje, jaké rostliny je možné nalézt na vodní hladině i poblíž vodních ploch, jací živočichové zde žijí. Mnohá slepá labská ramena na Pardubicku jsou pro svou jedinečnost vyhlášena jako chráněná území. Jedná se o přírodní památku Hroznou u Opatovi, Týn u Hrobic, Babiště pod Opočinkem, Mělické babiště a Labské rameno Votoka u Labětína. Zajímavá jsou dle autora publikace také slepá ramena a tůně přímo v Pardubicích, v okolí Mělic, Rosic, Lomenic, Přelouče, Semína, Řečan, Kladrub, Kojic a jinde. V další kapitole jsou pak popsány lesní porosty na Pardubicku. V pardubickém regionu byly kdysi nejrozšířenějším lesním společenstvem zejména lužní lesy, které se vyskytovaly v blízkosti řek a potoků. Většina lužních lesů však byla dle autora bohužel odlesněna, vysušena a přeměněna v louky nebo pole. Zůstala zachována pouze malá část z nich. Typickými stromy zde jsou především jasan ztepilý, vrba bílá, topol černý či jilm vaz. Autor pak dále popisuje mechy, kapradiny a další rostliny v lesních společenstvech, popsány jsou i zde se vyskytující živočichové.
Samostatná kapitola je pak věnována písečným dunám, které se nacházejí ojediněle podél Labe. Většinou jsou tyto písečně přesypy zpevněny lesními porosty, především borovými. Některé duny byly pro svou jedinečnost vyhlášeny jako chráněné území. Jedná se například o přírodní památku Přesyp u Malopanského, přírodní rezervaci Přesyp u Rokyta a Duny u Sváravy si národní přírodní památku Semínky přesyp. Zajímavé jsou však i duny táhnoucí se od Dědka přes Žvanice k Mělicím nebo duny v okolí Břehů a Labské Chrčice. V publikaci Příroda Pardubicka III se pak můžete seznámit s přírodními společenstvími žijícími v okolí rybníků, kterých je na Pardubicku hned několik, seznámit se s agrocenózy, což jsou společenstva rostlin a živočichů, vyskytujících se na zemědělsky obdělávané půdě.
Autor: M. Kohoutek
Formát: 148 x 210 mm - sešitý
Počet stran: 36
Počet vyobrazení: X
Vydavatel: KPP Pardubice, 2005
Vaše hodnocení nelze odeslat
Nahlásit komentář
Zpráva odeslána
Váš podnět nelze odeslat
Napište svůj názor
Zkontrolovat před odesláním
Vaši recenzi nelze odeslat
Publikaci seznamuje čtenáře s přírodou podél slepých labských ramen a tůní, která na Pardubicku vznikla zejména při regulaci Labe na počátku 20. století. Mnohá ramena si taj dodnes zachovala původní vegetaci. Autor v publikaci popisuje, jaké rostliny je možné nalézt na vodní hladině i poblíž vodních ploch, jací živočichové zde žijí. Mnohá slepá labská ramena na Pardubicku jsou pro svou jedinečnost vyhlášena jako chráněná území.