Panská sídla v Mirošově

Publikace popisuje vývoj panských sídel na území města Mirošova. První zmínka o něm z roku 1366 a až do pol. 18. stol. byl Mirošov malou zemědělskou vsí. První sídlo zde zbudoval Dobrohost z Ronšperka. Z malé tvrze ve Dvorci (dnes na SV okraji města) se zachovalo výrazné tvrziště s valem a příkopem. Místo vyznačuje pseudogotická kaplička. Majitel Dvorce se poč. 15. stol dal na loupení. Dobytí a vypálení tvrze tuto činnost zřejmě ukončilo a tvrz mizí z běhu dějin. Teprve koncem 16.stol. se jeden z členů významné rodiny Gryspeků usídlil v Mirošově, kde vlastnil statky. V té době byla zbudována i renesanční tvrz. Krátce nato (1606) přešla do držení pánů z Mitrovic. Budova tvrze je zachována jako severní křídlo dnešního zámku. Po roce 1720 bylo započato se stavbou dnešního zámku. Podílel se na ní plzeňský architekt Jakub Auguston mladší. Zámek je hodnotná stavba s representativním oválným sálem v 1. patře a s kazetovými stropy. Stavebník se z něj však dlouho neradoval, protože zámek byl pro jeho dluhy záhy v dražbě prodán. Novým majitelem se stala dvorská komora a zámek až do roku 1868 hostil císařské úředníky spravující panství a železnorudné doly. To již byl Mirošov městys s rozvinutou železářskou výrobou. Nový soukromý majitel dal zámek opravit a další majitelé se potom střídali až do roku 1948. Po etapě hospodaření Československých státních statků a Celní školy je dnes opět v soukromých rukou, je opraven a přístupný veřejnosti.

Autor: Petr Rožmberský, Milan Novobilský

Formát/vazba: 148 x 210 mm - sešitý

Počet stran: 36

Počet vyobrazení: 34

Vydavatel: Mikota, 2006