Neznámé hrady severního Plzeňska

Na přelomu 70. a 80. let objevil amatérský badatel RNDr. Josef Miler, zakladatel a dlouholetý předseda Klubu Augusta Sedláčka, na území okresu Plzeň-sever několik historické vědě dosud neznámých hradů. Nedochovalo se z nich více, než pozůstatky zemních opevňovacích prací – příkopů a valů. Právě tyto, pro laika v terénu téměř nepostřehnutelné útvary, cvičené oko Josefa Milera neomylně rozpoznalo. Pokoušel se o těchto místech zjistit v archivech něco více, ale přímé zprávy, které by objasňovaly jména a dobu, po kterou na těchto záhadných hradech kypěl život, řekly nám něco o jejich podobě, majitelích, či událostech, které vedly k jejich opuštění, se nedochovaly. Vrozený vědecký duch Josefa Milera vyžadoval přesnost. Proto byly objevené hrady ve spolupráci se zkušeným geodetem Petrem Valentou zaměřeny a vyhotoveny jejich podrobné vrstevnicové plány, proveden povrchový sběr zlomků keramických nádob umožňujících rámcové datování osídlení a po málo přínosném archivním bádání přistoupil pak Josef Miler ke zpracování všech dosažených informací formou o jednotlivých lokalitách, které v průběhu 80. let vyšly v různých odborných publikacích. Jeho zaujetí pro takzvané „drnoburky“, hrady většinou neznámých jmen a osudů, z nichž se téměř nic nedochovalo, se brzy stalo pověstné. Žertem jsme takovým objektům začali říkat „hrady Milerova typu“. V devadesátých letech byly o některých hradech Milerova typu na severním Plzeňsku získány další informace, které pomáhaly zaostřovat matný historický obraz. Byl to především zjišťovací archeologický výzkum na jedné z lokalit, iniciovaný opět dr. Milerem. Poznatky svého dlouholetého bádání o hradech které objevil, doplněné ještě dalšími lokalitami, jenž byly sice již známé, ale náležely k výše uvedenému typu, chtěl Josef Miler shrnout a popularizovat v samostatné publikaci v edici Zapomenuté hrady, tvrze a místa. I když již těžce nemocen, shromažďoval dál neúnavně materiály k neznámým hradům severního Plzeňska. 3. května 1999 RNDr. Josef Miler podlehl zákeřné chorobě a z připravované publikace zůstalo jen úvodní torzo. K uctění památky dr. Milera se jeho přátelé z Klubu Augusta Sedláčka rozhodli zamýšlenou publikaci dokončit a vydat. Znovu se rozjeli po jím objevených hradech i po hradech, o nichž se dosavadní literatura zmiňuje jen několika slovy, opět sáhli po archivních pramenech a předkládají za kolegu a kamaráda Pepíka Milera práci, která obohatí regionální historii a jistě přispěje i k utváření názoru na podobu a vývoj nejstarších českých hradů.

Publikace popisuje následující lokality:

Hrádek u České Břízy

Hrad na Malém Špičáku (u Malšína)

Hrad na Nečtinském Špičáku

Hrad na Pekelném vrchu (u Březína)

Hrádek Brdo

Autor: Petr Rožmberský, Milan Novobilský, Petr Mikota

Formát/vazba: 148 x 210 mm - sešitý

Počet stran: 32

Počet vyobrazení: 28

Vydavatel: Mikota, 1999 (2. doplněné vydání)