Hrad Žumberk

Městys Žumberk leží na okraji Železných hor v půvabné lesnaté krajině nad potokem Ležákem, který se zde nazývá Holetínka, necelých 13 km jihovýchodně od Chrudimi. Až na hrad nás dovede modrá turistická značka ze zastávky ČD v Zaječicích (5 km), můžeme však zvolit i cestu mimo turistická značení ze Slatiňan přes Lukavici a Luka-vičku (7 km). V tomto případě bychom neměli vynechat zastávku na Kočičím Hrádku, lokalitě ze 13. století s dochovanými příkopy a valovým opevněním v lese vlevo od silnice za Lukavičkou. Obě cesty nás přivedou do údolí Holetínky pod hradem a městysem, které leží nad údolím. Silnice odtud stoupá po svahu novější zástavbou a těsně pod vrcholem kopce vstupuje od východu na Laušmanovo náměstí, pojmenované podle rodáka Bohumila Laušmana, někdejšího poslance Národního shromáždění, sociálně demokratického politika a ministra průmyslu v letech 1945 až 1948.

Hrad Žumberk vznikl někdy na přelomu 13/14. st., kolem roku 1590 byl renesančně přestavěn. Ve třetí čtvrtině 18. století byl opuštěn a rozebírán na materiál na stavbu dvora, který zaujal prostor bývalého předhradí. Dvůr vyhořel v roce 1868, po požáru byl přestavěn. V roce 1901 byl v severovýchodní části hradu vystavěn vodojem pro obecní vodovod. V roce 1926 získal hrad Klub československých turistů, který zde v letech 1939 – 1941 provedl zajišťovací práce. Roku 1950 přešel hrad do vlastnictví Československé obce sokolské v Praze, od níž ho roku 1953 získal stát. Hrad byl opravován v letech 1953 – 1954 a 1978. Po roce 1989 se stala vlastníkem Obec Žumberk. Opravy hradu pokračovaly v letech 1993 a 1997. V roce 2003 byla provedena fotogrammetrie hradu. Hrad byl založen na skalnaté ostrožně. Skládal z hradního jádra a z předhradí oddělených šíjovým příkopem, na který navazovaly příkopy na východní a západní straně jádra hradu. V šíjovém příkopě je vstup do sklepa ležícího dnes pod hospodářským dvorem. Hradní jádro bylo opevněno obvodovou hradbou s ochozem a cimbuřím a parkánovou hradbou. Vcházelo se do něj vstupní, patrně věžovitou branou. Nádvoří s parkánem bylo spojeno brankou v západní hradbě. Nejméně dvě nároží hradu byla oblá, nelze vyloučit, že původně byla oblá všechna. Palác byl na jihu přizděný k obvodové hradbě s ochozem, která tvořila jeho jižní a východní a pravděpodobně i západní stěnu. Měl přízemí, patro a asi valbovou střechu. Byl několikrát rozšiřován. Při první přestavbě byl zazděný ochoz a zvýšená hradba, palác byl rozšířen na západ do parkánu a zvýšen nejméně o jedno patro. Při druhé přestavbě byl rozšířen o západní palácové křídlo vestavěné také částečně do parkánu. Při renesanční přestavbě bylo jihozápadní nároží paláce opatřeno skarpem, stavby dostaly omítku s rustikou a byly zřejmě rozšířeny a upraveny okenní otvory. V areálu hradu není jiná věž než vstupní. Existence paláce přizděného k obvodové hradbě s ochozem a cimbuřím svědčí pro to, že je jednalo o hrad s plášťovou zdí.

Autor: Miroslava Cejpová

Formát/vazba: 148 x 210 mm - sešitý

Počet stran: 36

Počet vyobrazení: 20

Vydavatel: Mikota 2008