Plzeňský vitriol

 Publikace se zabývá těžbou a zpracováním vitriolových břidlic a navazujícím chemickým průmyslem na území bývalého plzeňského panství a dalších lokalit, které se dnes nacházejí na území města Plzně, ale v minulosti byly součástí jiných panství: Litice – panství Chotěšov, Újezd – panství Plasy.

Časově je téma vymezeno koncem 18. století, kdy vznikl první minerální podnik v Chrástu a koncem 19. století, kdy tento průmysl zanikl. Zpočátku byl vyráběn kamenec zejména pro potřebu barvení látek, později se podniky věnovaly převážně výrobě dýmavé kyseliny sírové – tzv. olea. Vyráběna však byla celá řada jiných chemických látek, nejenom z místní suroviny, ale i z dovážených přísad a chemikálií. Po vynalezení jednodušší výroby kyseliny sírové všechny podniky zanikly a zachovaly se jen nepatrné zbytky. Často se vědomost o dolech a hutích zcela vytratila z povědomí a ani místní znalci netuší, že v jejich blízkosti probíhala před 150 lety čilá průmyslová výroba.

Seznam popisovaných podniků

Závod u Střapole/Sedlecka

Závod Sv. Vít u Chrástu

Závod Sv. Jakub a Jan u Dýšiny

Závod Sv. Helena a František u Chrástu

Další těžba břidlic v okolí Chrástu

Závod Sv. František Serafinský v Božkově

Závod Sv. Jan Nepomucký v Doudlevcích

Závody Sv. Arnošt a Sv. Vilém u Litic

Závod Sv. Anna u Lobez

Závod Sv. Anna u Újezdu (Bukovce)

Závod Sv. Barbora v Doubravce

Důl Alžběta v Bukovci

Těžba vitriolových břidlic v lese Roudná

Publikace vychází z původních archivních pramenů a terénního průzkumu.

Přináší dosud nepublikované informace.