NOVOKŘTĚNSKÉ FAJÁNSE ZE STRACHOTÍNA

Příslušníci protestantské sekty novokřtěnců vstoupili poprvé na moravskou půdu v roce 1526. Renesanční Morava byla země náboženské svobody a šlechta poskytovala těmto pracovitým a mírumilovným lidem nový domov. Během téměř stoletého pobytu zde značně přispěli k ekonomickému rozkvětu země – vynikali v zemědělství i řemeslné výrobě a proslavili se především svou dokonalou keramikou. Habánská keramika ve srovnání s domácí produkcí stála na vyšším stupni, vyznačovala se rozmanitostí tvarů, výzdobných technik a neobyčejně dokonalým provedením. Vrcholem keramické tvorby novokřtěnců je vyspělá fajáns. 

Při archeologických průzkumech v osmdesátých letech byl soustředěn obsáhlý nálezový fond novokřtěnecké keramiky ze Strachotína (okr. Břeclav), který obsahoval značné procento fajánsí. Množstvím a významem se jedná o nejvýznačnější soubor z území Moravy. Právě jemu je věnována kniha historika a archeologa Jiřího Pajera.

Publikace je prvním souborným příspěvkem k poznání novokřtěnské fajánsové výroby na základě archeologických pramenů.  

Kniha přibližuje historii novokřtěnců ve Strachotíně a informuje o archeologickém výzkumu. Její stěžejní část tvoří katalog fondu fajánsí a hodnocení fajánsí, doplněné množstvím kreseb a fotografií.