Vodníci

Vodník je v Čechách snad nejznámější a nejpopulárnější nadpřirozená bytost. Nejdříve to byla vyloženě zlá, záludná příšera žijící v hlubinách řek, potoků a jezer, v mlýnských náhonech a opuštěných tůních. Lámal ledy, zvedal vody, trhal hráze a působil povodně, lákal lidi k vodě a topil je.

V českých pohádkách se vodníci později proměnili v mužíčky se zelenými vlasy a zeleným fráčkem s pentličkami – na barevné pentle a lesklá zrcátka lákali děvčata, aby je stáhli do své vodní říše a vzali si je za ženy.

S oběma interpretacemi vodníka se setkáváme v dávných pověstech i v rozličných druzích umění. Prachatická výstava je zaměřená na divadlo (vystaveno je na třicet loutek vodníků), ale reflektuje také to, jak vodníka v posledních dvou staletích zobrazovali významní čeští literáti, malíři, televizní a filmoví tvůrci.